• Karel Schmiedberger

Na teplotě záleží



V lyofilizátoru AMARU občas panují nehostinné podmínky kolem -40°C. Dnes se ovšem zaměříme na vnější teplotu, v okolí přístroje. Že na ní nesejde? Ba naopak!


U běžných domácích spotřebičů výrobce moc pracovní teplotní rozmezí neprezentuje. Zmínku zpravidla najdeme v mnohastránkovém návodu k obsluze. U ledničky, konvektomatu nebo horkovzdušné sušárny výrobce tak nějak předpokládá, že budou pracovat v pokojové teplotě.

V případě AMARU jsme se už několikrát setkali s tím, že místo pro instalaci od prvního pohledu (nebo v tomto případě pocitu) nesplňuje potřeby pro funkční lyofilizátor. Není tedy od věci se na toto zaměřit podrobněji.


Moc zima

Nejčastějším případem, zejména v období říjnem počínaje, je moc nízká okolní teplota. U AMARU uvádíme, jako minimální pracovní teplotu +15°C, avšak setkali jsme se už i s otevřenou budovou, kde zrovna teploměr ukazoval kolem 1°C nad bodem mrazu.

Uživatele jsme tedy znovu varovali, že v těchto podmínkách AMARU pracovat nemůže, ale říct si nedal. Trvalo to přesně jeden den do prvního telefonátu, že přístroj nedokáže proces ani spustit, protože nelze přisát dveře produktové komory.


AMARU může být skladován v nemrznoucích teplotách pod +15°C za určitých podmínek. Ostatně o tom jsme si říkali v článku o zazimování AMARU. Nelze ovšem zaručit jeho správnou funkčnost.

Předně to je minerální olej ve vakuové vývěvě, který mění vlastnosti právě pod hranicí +15°C. Čím nižší teplota, tím je olej hustější a tím méně promazává vývěvu. Hustý olej také negativně ovlivňuje elektromotor, který pro rozběh musí vynaložit větší úsilí a může dojít k poškození.

Další prvek je právě těsnění komory, které také tuhne. Když je teplota opravdu nízko, ztrácí svou flexibilitu a stejně jako u výše zmíněného zákazníka, dveře se nedokáží přisát nebo může dojít ke ztrátě vakua v průběhu fáze zamrazování potravin.


Přesto není zapotřebí prostory s lyofilizátorem vytápět neustále. Dostatečné může být i zahřát přístroj a jeho okolí nad +15°C, spustit proces a AMARU si následně dokáže teplotu udržovat sám pomocí emitovaného tepla.


Moc horko

Druhým extrémem je pak teplota přesahující +30°C. Zatímco příliš chladné okolí může způsobit potíže rovnou při spouštění nového procesu lyofilizace, nepřiměřeně vysoká teplota může poškodit přístroj kdykoliv v průběhu procesu.


Jako první obtíž se může objevit u měření vakua. Piraniho senzor je závislý na okolní teplotě a může tak docházet k chybovým hlášením, ačkoliv zbytek přístroje funguje normálně jenom protože řídící jednotka lyofilizátoru dostává ze senzoru příliš odchýlené údaje.

Vysoká teplota ovšem nedělá dobře žádné součástce a selhávat tak časem může cokoliv z elektroniky přístroje.


Zatímco zimu lze vyřešit třeba elektrickým přímotopem, horko je dobré brát v potaz již při plánování pořízení AMARU. Dobré větrání, orientace místnosti a okna tak, aby prostory i v letních měsících nepřesahovaly pokojovou teplotu je základ. Pokud není zbytí, je potřeba se poradit s odborníkem na vzduchotechniku a přesně mu sdělit, jaký tepelný výkon budou mít spotřebiče v dané místnosti.

Jak bylo totiž zmíněno výše, AMARU si dokáže teplotu zvednout, to ale platí i u horní hranice pracovní teploty. Pokud tedy v místnosti je samo o sobě +28°C, zcela jistě jí pracující AMARU vytopí přes oněch +30°C.


Doporučení závěrem - i když řada z nás se zpravidla řídíc svým pocitem, není na škodu si do místnosti s AMARU dát teploměr (nejlépe kombinovaný s vlhkoměrem). Není to velká investice a může pomoci předejít některým problémům.

17 zobrazení

Přihlášení k odběru novinek

Děkujeme za přihlášení!