• Karel Schmiedberger

Lyofilizovaná kukuřice



Léto pomalu klepe na dveře a tak přišel čas zase rozšířit záznamy potravin, které AMARU už usušil. Najít kukuřici na polích zatím zdaleka nelze a tak jsme tentokrát museli sáhnout opět po zásobách prodejny Makro.


Příprava

V našem případě velmi snadná - stačilo pytel mrazené kukuřice vysypat na produktové tácy a bylo hotovo. Nezávidím práci těm, kteří budou klasy zrnek zbavovat ručně, ale zase jim závidím výsledek, který bude o to lepší.


Zamrazení

Samozřejmě v mrazícím boxu. Jak ukázal článek Lyofilizátor AMARU vs. mrazící box, zamrazení v externím mrazícím boxu určitě dává smysl. Kukuřice si v mrazáku odpočinula necelý den, kdy bylo dosaženo kompletního promrznutí na -22°C.


Samozřejmě AMARU musel práci zamrazení dokončit, protože i s předmrazenou komorou ukazoval teploměr po naložení jen -15°C. Stačilo mu k tomu pouze 5 hodin namísto 15 - 18 hodin při nakládání produktu o pokojové teplotě.


Sušení

Na rovných 7,5 kg produktu jsem s jistotou nastavili 30 hodin sušení. Jednotlivá zrnka kukuřice není třeba nějak narušovat, protože voda se ven dostane spodní částí, kterou zrno drží na klasu.


Výsledek

Nakonec jsem se k vyjmutí dostal až po 33 hodinách a vše bylo kompletně vysušeno. U různých bobulovin a malých plodů se slupkou je lepší na proces nepospíchat a nějakou tu hodinu sušení klidně přidat navíc. Platí totiž, že vysušení 99% nakládky znamená znehodnocení celku i po pečlivém zabalení, kdy se vlhkost z pár kousků rozleze po celém pytlíku.



Využití

Po rehydrataci zrna už nikdy nebudou taková křupavá, jako u čerstvé kukuřice. To ostatně nelze očekávat ani u zamrazené varianty. Sušená kukuřice však najde své využití pro dochucování, výrobě koření nebo samozřejmě na výrobu kaše, či placek.

4 zobrazení

Přihlášení k odběru novinek

Děkujeme za přihlášení!